Poutníkova cesta a genius loci – Monika Micajová

 

Filozoficko-psychologická novela ze současné Prahy. Dotýká se témat – duchovno, mystika, psychospirituální krize, šamanismus, fantasy, poezie, pohádka, ekologie.

Příběh je o prolínání vrstev reality a cestování mezi světy. Popisuje duchovní proces proměny na způsob šamanské iniciace nebo podle C. G. Junga proces individuace na cestě k bytostnému já.

 

Vzniklý text je výsledkem mého osobního zkoumání i prožití dané problematiky. Má nezvyklou stavbu, kde se odehrává více úrovní najednou.

Je symbolickým podobenstvím o mé cestě k této knize.

 

Brožovaná vazba, menší formát, počet stran 160 

Více v popisu níže 

250 Kč
Dostupné

POUTNÍKOVA CESTA A GENIUS LOCI – monika micajová

 

Anotace

Zabývali jste se někdy širšími rozměry tohoto světa? Že ne? Ani Jakub nad tím donedávna nepřemýšlel. Avšak potom přišlo volání. Noční snění a vize ho provedly proměnou, ale také tvrdými zkouškami a vlastní katarzí. Vydává se na cesty svým nitrem a přináší nám odtud poselství, které ztvární uměleckým nadáním. Prolínání realit se tak stává skutečností. Je materiální svět, tak jak ho známe, opravdu to jediné, nebo jsme součástí mnohem většího celku s duchovním rozsahem?

Metafyzický příběh obyčejného současného člověka, jehož bytostné Já vnáší do světa forem svá poznání, nám dá nahlédnout za oponu běžných jevů a zve nás do oblasti rozšířeného vědomí. Ukazuje se, že způsob, jakým promlouvá absolutno, není tak vážný, jak se zdálo. Naopak volí až pohádkově hravé a snové symboly.

 

Hlavní postava Jakub prochází iniciací smrtí, která ho připravuje na putování mezi světy. Postupně objevuje, že realita má více vrstev, které se vzájemně prolínají a mají přímý vliv na naše každodenní prožívání. Vydává se za hranice své dřívější identity, aby se mohl zhostit úkolu, pro který byl zrozen. Své vize a vhledy přenáší do obrazů. Z původního povolání grafika se postupně začíná více věnovat malbě. Jeho díla slouží jako přenos sdělení a nesou skrytý náboj. Hrdina v důsledku prožité krize rozvíjí svůj nový potenciál poutníka a zároveň žije běžný život se svou přítelkyní Veronikou. Děj se odehrává v Praze.

 

 

O KNÍŽCE

Jak to začalo?

Na podzim roku 2016 jsem vnímala silný tlak, že je potřeba něco udělat. Nevěděla jsem přesně o co jde, ale tlak zesiloval. Pak následovala série snů a vizí. Otevřel se přede mnou zvláštní svět. Tento text jsem vlastně začala psát na základě snu. Určil dokonce datum, kdy mám začít a kdy má být hotova (začátkem léta se mělo narodit "dítě").

Sedla jsem k počítači a netušila, o co půjde. Ale sepisovala jsem poctivě každý den příběh, který se mi před očima odvíjel. Cítila jsem k termínu zodpovědnost a měla obavy, že to nemohu do léta stihnout. Ale to jsem netušila, že v tu dobu bude již "dítě" skutečně na světě. Ale to předbíhám...

Sny a vhledy mne doprovázely a vedly po celou dobu psaní. Vše jsem si prožila na vlastní kůži, leckdy to nebylo jednoduché, ale jindy zas velice zábavné. Zážitek to byl intenzivní a inspirace proudila lehce a neustále. Zajímavé je, že jakmile jsem dopsala a dokončila korektury, tak vše utichlo a proud se zastavil. 

 

A kdy to asi doopravdy začalo?

Jednoho rána, dávno předtím, jsem se probudila a vnímání hry, které říkáme realita, se rozpustilo a bylo možno nahlédnout na Skutečnost. Přímý zážitek toho, o čem dnes mluví kvantová fyzika a již dlouho před ní filozofie východu, mě naprosto pobavil. Vše je jinak, než se nám jeví. Podobných vnorů jsem pak zažila několik a nemohla se přestat smát. Jde opravdu o podařený vtip vesmíru.

Chvíli nato, jsme se přestěhovali jen o kousek dál, ale můj život se změnil. Byla jsem jaksi odstavena "do ticha pouště" a poznávala nové rozměry života. Do toho onemocněla máma a za těžkých okolností odešla ze světa. Hranice mezi světem živých a mrtvých se narušila a já byla jednou nohou tu a druhou ve světě pro oko neviditelném. Toto období mne provedlo velice zajímavou zkušenosti a bohatým vnitřním světem.

Když bylo naplněno, tak jsme se znovu stěhovali a opět jen o pár ulic dál. V novém bytě jsem tedy začala psát v podstatě o mých vlastních zkušenostech v symbolických obrazech, které mi spontánně chodily. Tak vznikla, původně neplánovaně, tato knížka. Začátkem nového roku 2017 jsem našla nakladatele a vše šlo velice rychle, takže byla na světě opravdu podle plánu začátkem léta.

 Monika-Micajova-poutnikova-cesta

 

Ukázka z knížky

Předmluva

Projekce světa, kterou vidíme, se nám jeví jako jediná skutečnost. Je tomu ale opravdu tak? Hmotná realita, o kterou se opíráme, zobrazuje jen malou část světa. Většinu času trávíme v kvalitách mnohem jemnějšího charakteru. Jsou to právě myšlenky, představy, vzpomínky, plány, fantazie, denní snění nebo třeba city a emoce, co tvoří náš život. Přestože tuto část lidskosti můžeme nazvat neviditelnou, je tou nejsilnější součástí, ale i stavebním materiálem každého dne. Nedá se změřit, uchopit, popsat ani vyfotit. Navzdory tomu každá lidská bytost zná tento vnitřní druh prožitku. Naše kultura a moderní společnost však to, co není viditelné, označuje za naivní, jednoduché nebo dokonce neexistující.

Je ale také docela možné, že je všechno zcela jinak. Připusťme ideu, že právě svět nehmatatelný, čili za zrakem, není zázrakem, ale rozšířenou skutečností. Z nadhledu jsme zjistili, že Země není placatá. Vhledem zase můžeme objevit nevídané jevy. Zdá se, že rozšířením obzoru získáváme bohatší zprávu o světě a všech souvislostech, které se nás osobně týkají. Evoluce jde stále dopředu a doba technologického pokroku je na svém vrcholu. Nyní je nasnadě pokročit i ve vývoji lidského vědomí.

Hrdina této knihy se o to pokusil. Možná si to ani sám nepřál, ale stalo se. Nejdřív ovšem musel projít proměnou a zanechat původního způsobu myšlení i nahlížení na svět. Svlékání staré kůže je bolestivý proces, ale nevyhnutelný pro nový způsob bytí. Nabytá svoboda je skutečnou povahou člověka, pro kterou byl zrozen.

Otevření světa ve své nebývalé velikosti se dá přirovnat k „vidění ve tmě.“ Tato zkušenost však není nová. Podané svědectví původních obyvatel kontinentů hovoří o empirických zkušenostech, které měly zůstat dlouho skrytým tajemstvím. Je pravděpodobné, že doba odkrývání tajů pomalu, ale přece, přichází.

Autorka

 

 

Příběh, který vám budu vyprávět je fantazií. Popisuje neskutečný svět a postavy jsou vymyšlené. A na druhou stranu je vše naprostá pravda a skutečnost. Záleží, z které strany se budete dívat. To už nechám na vás.

Bylo nebylo a přece bylo. V následujících řádcích vyprávím vše přesně tak, jak jsem dostala. Ale současně jsem si musela sama také prožít. Jsem unavena, jako bych prošla dlouhou poutníkovu pouť.

Ochránkyně příběhů

 
 
 
1. kapitola
Otevření brány
 
Slunce rozlilo svůj svit a začalo ráno jednoho dalšího, obyčejně neobyčejného dne. Každý si tak může prožít jedno malé dějství, než světlo pomalu zmizí a ustoupí tmě noci. Obracíme tak stránku po stránce knihy našeho života.
 
Jakub toho dne vstal brzy ráno a podíval se z okna. Měl nejasný pocit, že je dnes něco jinak, nějaká změna ve vzduchu. Pomalu vypil svůj ranní čaj a přemýšlel, jaké plány a povinnosti ho čekají. A protože byl krásný letní den, rozhodl se vyjít trochu dřív a projít se. Šel pěšky a cestou pozoroval život v ulicích města. Sbíral totiž inspiraci pro svůj nový obraz. Již chvíli měl jisté vize, které se objevovaly i ve snech, ale potřeboval si některé detaily ujasnit a promyslet.
 
Usedl na břeh Vltavy nedaleko od železničního mostu a díval se na plynoucí vodu, klidný pohyb labutí a létající racky. Viděl tu dokonalost a harmonii. Jako by se vše utvářelo podle matematického vzorce. Kdyby v jakýkoliv moment tuto scenérii zachytil, byla by kompozičně vyvážená. Již dávno si všiml, že velký architekt vytvořil své dílo ve zlatém řezu a v řádu pro oko neviditelných linií. Byl přesvědčen, že chaos neexistuje. Rád na tomto místě sedával a vnímal kontrast se světem lidí s ruchem městského života.
 
   Z přemítání jej vyrušil telefon, volala přítelkyně. "Ahoj Veroniko... ano určitě přijď, rád tě večer uvidím..." Ještě chvíli se zasnil a pokračoval v cestě do práce...
 
 monika-micajova-knizka
 
 
 
 
 
Kód Kód: 64
Kategorie: Knížka
Autor: © Monika Micajová
Ilustrace: © Kristlof
Nakladatel: Černý Drak
Počet stran: 160
Vazba: brožovaná
Rozměry: menší formát 11x17cm
ISBN: 978-80-906481-5-9
Rok vydání: 2017
Zpět do obchodu