Možná si říkáte, že již autentičtí jste a že je vše v pořádku a není nutné nic měnit. Také si nemyslím, že by bylo nutné cokoliv na sobě měnit, ale spíš rozpoznat kým doopravdy jsme a zda jsme sami sebou.

Často totiž nasazujeme rozmanité masky a zakrýváme naši vlastní přirozenost. Toto děláme podvědomě a máme to dokonce naučené již od dětství. Takže už ani nevíme, jací skutečně jsme a svou naučenou osobnost považujeme za sebe. Proto je dobré pokusit se rozlišovat co je naše a co převzaté.

Jak se to stalo, že jsme ztratili svou tvář?

Narodili jsme se přirození, ale časem jsme se dostali do rozporu se sebou a raději se přizpůsobili okolí, abychom se vyhnuli problémům. Prazákladem byla touha po přijetí.

A tak jsme se postupně naučili zakrývat své pravdivé pocity a emoce a mnoho vlastních projevů jsme se odnaučili.

Být spontánní se pro mladého člověka, který byl pod tlakem společnosti, mohlo jevit jako neprospěšné. A právě v té chvíli jsme se přestali mít rádi takoví jací jsme. Mohli jsme začít potlačovat svůj temperament, sklony a tím pádem i svou životní energii. A to nám může nyní působit potíže.

Proč je tak důležité být sám sebou?

Přišli jsme na svět se svými vrozenými talenty a vlastní unikátností. Každý jsme jedinečný originál, ale bohužel často nežijeme svůj celý potenciál. Z toho v dospělosti může pramenit nepříjemný pocit, že nám život nefunguje tak, jak by měl. Jakoby nám něco chybí.

A to, co nám chybí, jsme my sami.

► Když jsme sami sebou třeba jen napůl, tak se nám to samé zobrazuje v životě. Potom máme takové vztahy a práci, které s námi tak úplně nesouzní a my nejsme v životě spokojení, protože je to jen napůl. Není to úplně o nás.

Pokud člověk nežije plně ve své přirozenosti, tak nemůže očekávat, že bude mít práci, ve které se cítí naplněný a že bude přitahovat ty správné partnery i přátelé.

► Ale čím víc si dovolíme sami sebe projevovat ve své pravdě, tím víc bude v pravdě i náš osobní příběh a tím víc se může rozvíjet kýženým směrem.

A jestliže ctíme a s láskou projevujeme své pravé já, tak se upraví i vnější realita. Do našeho života pak plynule vstupuje takový partner, přátelé, povolání a bydlení, které je s námi v souladu.

Kdy nejsme autentičtí?

Vždy když se neprojevujeme, potlačujeme, přetvařujeme.

Když se přizpůsobujeme a chceme se zalíbit.

Když si nedopřejeme, spokojíme se, vydržíme to.

Když se brzdíme, bojíme, umenšujeme se.

Když se naopak zveličujeme a snažíme se na sebe přitáhnout pozornost.

Když se nutíme, tlačíme, snažíme, dřeme.

Když kopírujeme někoho, koho obdivujeme nebo se s ním porovnáváme.

Když se snažíme mít pod kontrolou svůj přirozený projev.

Když děláme něco, co nechceme a neděláme to, co doopravdy chceme.

Když jednáme z hlavy nebo ze strachu, místo ze srdce.

Když nejsme spojení s tím, jak se právě cítíme.

A vždy když děláme ústupky nebo kompromisy.

Někdy se zdráháme projevit se v plné kráse. Jindy zase skrýváme své slabosti.

Pak to nejsme my ve svém potenciálu a přitahujeme tu samou faleš nebo polovičatost, kterou vysíláme.

Chceš se víc radovat ze života?

Buď sám sebou a propojený se svou vnitřní podstatou. A všechno se upraví samo.

Otevři se, uvolni se a žij sebe naplno. Svět a lidi jsou tvým odrazem.

Jak docílit přirozenosti?

► Základ a začátek cesty by měla být LÁSKA K SOBĚ. Je to cesta k pravému já. Bez ní to nepůjde tak dobře a nedá se to přeskočit.

A pokud náhodou ano, tak nás to stejně vrátí na začátek.

Až budeš smířený i se svými stíny, tak dokážeš být upřímně sám sebou. A to ti velmi usnadní život. Polož si otázku, jestli se máš rád a zkoumej své pocity. Naslouchej si a odnauč se přehlížet se a ignorovat. Přiznej si i své nedokonalosti a přijmi se komplexně takový, jaký jsi.

► Metodou VŠÍMAVOSTI pozoruj vše, co se odehrává a vnímej sebe. S bdělou pozorností odhalíš každé přetvařování, faleš nebo jednání podle programů a zažitých vzorců. Takto si postupně uvědomíš vše, co k tobě nepatří a nesouvisí s tvým pravým já. Dokud jsi ztotožněný se svou myslí, tak jsi od sebe odpojený.

Nalaď se na sebe a všímej si svých opravdových pocitů a vzniklé emoce nepotlačuj, ale s laskavostí k sobě je prociť. Ptej se sám sebe, co si přeješ, jak ti je a pozoruj, co se v tobě objevuje. Pomalu se budeš osvobozovat ze spoutanosti ega a necháš jednat své pravé já.

Jak rozeznat své podvědomé programy mysli se blíže věnuji v článku Proč je dobré být v bdělé pozornosti.

Je velmi léčivé a osvobozující být stále se sebou jako svůj nejlepší přítel a neztrácet se. Nic na sobě nehodnotit ani neodmítat, ale realizovat se tak, jak jsi byl stvořen. Být v sobě a v souladu se sebou jako neosobní pozorovatel. Pak se může život odvíjet sám a spontánně podle intuice a vnitřního vedení. 

✓ Můžeš toužit po tom, po čem toužíš a také to dělat. Jdi za hlasem svého srdce. To je tvá jediná pravda a kompas. Všechno ostatní je rozum, strach nebo koncepty mysli. Buď již jen autentický za všech okolností. To ti bude dělat radost i tě živit. Nemáš jinou možnost. Jdi kam tě duše volá. Neuhýbej z cesty, neboj se jí a nedělej si předsudky. Když se zbavíš všech těchto omezení, tak to je láska k sobě.

Zpívej svou píseň, tanči svůj tanec, mluv svá slova, projevuj sebe. Ty víš, co chceš a kým máš být, tak tím buď, dokud jsi tady na světě.

Měj krásný autentický den

Monika

Líbil se ti článek? Sdílej ho s ostatními. Za jeho šíření ti děkuji. ♡

Chceš se naučit být více autentický se mnou? Objednej se na Konzultaci.

Monika Micajová

Provádím na cestě k vnitřnímu klidu a vyjasnění životních situací. Věnuji se poradenství Feng Shui pro útulný domov.

Pomáhám rozvíjet zdravý vztah k sobě, aby mohl život volně proudit s lehkostí a radostí.

Inspiruji, motivuji, tvořím a sdílím vlastní zkušenosti.

Více o autorce →