.png)
Náš svět je iluze, ale také se mu říká sen nebo film a v dnešní době počítačová hra, simulace. Ale je to pořád to samé, jen každá doba nachází nová připodobnění. Hmota je iluze, ale nádherná.
Svět je nesmírně složitý, není jen tím, co vnímáme pěti smysly. Je hlubší, širší, vyšší. Těchto světů je víc. Jako vrstvy nebo patra nebo rozměry.
Ale z absolutního pohledu je to jen pohádka v pohádce. A všechno toto je jediné JÁ JSEM.
„Jsem ten, co tvoří vesmír, Jsem ten, co jím je.
Jsem každou věcí a každým životem.
A není žádná věc a život žádný.
Jsem pln v prázdnotě.
Jsem prázdnotou všeho.
Jsem Jediný Jeden.
Nemám žádné jméno.“
Mýty na duchovní cestě:
Není svobodná vůle, je jen vůle.
Nejsou minulé životy, jsou jen životy.
Není individuální duše, je jen duše.
Není karma, není dharma.
Není Nic a zároveň je toto Všechno.
Jsou to jen nuly a jedničky oživovány Pozorovatelem.
Svět je paradox.
Není důležité nic řešit, a přitom je velmi důležité vše řešit.
Lidské já neexistuje, je to jen program mysli a současně je velmi vzácné a posvátné.
Proto je pravda úplně všechno a zároveň není.
Život se v každé vteřině znovu rodí a zase zaniká, tím vzniká pohyb jako iluze času.
No, není to dechberoucí nádhera?
Nejde to nemilovat, i když je tu možné zažít peklo i ráj.
Do tohoto pomyslného „dalekohledu“ a „mikroskopu“ když se plně vnoříš, tak TO poznáš a vzápětí zmizíš, vyvaneš. Mně se to stalo a zůstala jen čirá Existence, než odkudsi přišla myšlenka: „Bože, já je v té iluzi nemohu nechat.“ A v tom se vše vrátilo s plnou parádou.
Jestli máš z těchto slov závrať, tak to raději hned zapomeň.
Ale pokud tě to naopak velmi zajímá a je to tvoje téma, tak to píšu pro tebe.
Je mnoho teorií o životě a smrti. Všechny mohou být pravdivé i když si často protiřečí a současně jsou to jen koncepty mysli a nic z toho pravda není.
Všechno, všechno… na co jen pomyslíš, je jen další iluzí, protože je uvnitř této iluzorní hry!
Ve skutečnosti není Nic, které je Vším, takže cokoliv, co nám mysl nabídne, může být klidně naší realitou. Můžeme si tedy pohrávat s jakoukoliv projekcí, světonázorem nebo myšlenkou anebo zůstávat ve vnitřním klidu a pozorovat, jak se život sám děje.
Je možno žít ve dvou režimech bytí - buď „myslím“ nebo „vnímám“. Místo bytí v mysli a tím pádem v zajetí svých programů, můžeme zvolit jen čisté uvědomování. To je láska.
Tak se pozornost přesměruje z obsahu mysli k vědomí samotnému. Žijeme ve snu a je to již hotové, dokonané, takže dokonalé.
Iluze je vnímána skrz pět smyslů.
Vše, co zakoušíš přes zrak, sluch, chuť, hmat a čich je součástí tohoto snu.
Podívej se na své ruce, podívej se na své nohy… To, co vidíš očima je iluze, takže i tvé tělo.
Nejsi toto tělo, nejsi ani mysl, jsi uvědomováním za tím vším.
Je tady zdání, že člověk jako individualita, je ve svém životě konatelem, ale je tady jen konání. Je to jen další iluze stejně jako celý časoprostor.
Procitnutí z tohoto snu a poznání skutečnosti se děje tak, že je pozornost zaměřená za mysl ke zdroji toho všeho. Je-li tvou touhou seberealizace, tak koncentruj svou pozornost na pocit Já jsem, do nitra na pocit existence, do vnitřního klidu a tam setrvávej.
Někdy čiré vědomí zakalují koncepty, které nás vážou k osobnímu nastavení.
Proto je dobré si nejdřív posvítit na svá traumata, zranění a programy mysli.
Měj krásný den
Monika
Zaujal tě článek? Poděl se o něj s ostatními. Za jeho sdílení ti děkuji. ♡
Zajímáš se o poznání a nedualitu? Můžeme se potkat.
Provázím na cestě k vnitřnímu klidu a vyjasnění životních situací, aby mohl život volně proudit s lehkostí a radostí.
Nabízím osobní konzultace s hlubším vhledem na problém. Věnuji se poradenství Feng Shui pro útulný domov.
Inspiruji, motivuji, tvořím a sdílím vlastní zkušenosti.
