JAK SE PROJEVUJE TRAUMA

Naše emoční reakce na situace jsou někdy neadekvátní a silnější, než se daná situace jeví. Je to tím, že jsou jen odezvou na již dávno zapomenuté trauma, zranění většinou z dětství, kterého si nejsme už ani vědomi. Ale působí uvnitř jako zamrzlá emoce v těle.

Znovu sehrávání traumatu

Ve svém životě přitahujeme jakoby podobné situace, kdy se znovu sehrává nějaké nezpracované trauma.

Děje se tak ve chvíli, kdy téma nebylo dokončené a stále zůstává v našem poli a čeká na odprožití.

Odvíjí se tvůj příběh od dětství jako copy paste? Nemusí to tak být.

Emočně zabarvené a výrazné momenty z minulosti se v nás otisknou a vytváří jakýsi pattern, podle kterého život dále postupuje a my podvědomě volíme znovu velmi podobnou cestu. Příběh ze začátku života se vlastně stále odehrává i teď.

Příklady z praxe ve zkratce:

Markéta

Táta fyzicky i mentálně nepřítomný, máma přísná a bez srdce.

V dospělosti se objevuje nemožnost nalézt partnera. Je buď cizinec nebo zadaný.

V práci na sebe klade vysoké nároky, až dochází k vyhoření.

Petr

Časté stěhování, nedostatek ocenění od rodičů, kteří se rozvedli.

V dospělosti se soustředí na kariéru a profesně roste, na ocenění nevědomky stále čeká. Neváhá stěhovat se za prací a měnit působiště. Na vztahy moc nevěří.

Jan

Vychovávala ho babička, mámu viděl jen občas a udělal si z ní modlu.

Obdivuje ženy a zároveň jimi pohrdá. Manželka odešla a od té doby stále hledá ženu (ve skutečnosti hledá mámu).

Možná najdeš i ve svém příběhu opakující se schéma, ale není ti úplně jasné, co to je. Pomohu ti to uvidět a vědomě vystoupit z nastavení osudu.

Máš problémy v partnerství?

Může to být i tím, že se chováš jako ten, kdo má žízeň a stále hledá vodu. Je to neuspokojivá touha po lásce, která má základy v nedostatku zájmu již v dětství.

A možná žiješ celý život z pozice tohoto zraněného místa.

Co pro to můžeš udělat? Především si to uvědomit a nesnažit si ten deficit doplňovat z vnějšku od ostatních lidí. Jediné, co ti opravdu pomůže je své bolavé místo a sama/sám sebe hluboce milovat. Máš v sobě vnitřní klid Velkého Ducha a z této pozice můžeš žít. Náš život se promítá zevnitř ven, ne naopak.

Člověk se následkem traumatu odděluje od sebe a od reality

Stává se tak poměrně často, že kvůli zahlcujícím událostem z minulosti člověk ztrácí část své duše, odděluje se od sebe, od lidí i od okolního světa a uzavírá se. Uniká třeba do introverze, ke snovému světu, ke spiritualitě nebo také k alkoholu, jídlu nebo hrám.

Je to různé, ale vždy se jedná o vytvořenou strategii k přežití. Bohužel to sám často nevidí jako problém i když mu to ostatní říkají.

Cesta ven je si to uvědomit a znovu najít svou ztracenou duši. Prvním a funkčním krokem je soucit a láska k sobě. Velmi pomáhá obrácení pozornosti k menším i větším bolestem, které do té doby raději ignoroval. Tím se mohou pomalu rozpouštět a integrovat zpátky k celistvosti.

Podrobný popis, jak na to, jsem popsala v MEDICÍNĚ BOLESTÍ, kterou si můžeš stáhnout zdarma.

Když nejsme dostatečně ve svém těle důsledkem traumatu, tak ztrácíme zdravý přístup ke svým instinktům, neumíme jasně vyhodnotit situaci a naše emoce mohou být nepřiměřené. Automaticky tak ztrácíme hranice a povědomí o sobě, protože jsme se od sebe odpojili. Až vyléčení skrytých zranění, nám umožní se znovu bezpečně vtělit a uzemnit.

Gabor Maté:

"Trauma je ta rána po zranění. Trauma v zásadě znamená odpojení od sebe sama.

Proč se odpojíme? Protože to příliš bolí být sám sebou.

To se pak stává celoživotní dynamikou. Nevíme, jak se vypořádat s emocemi.“

Následkem traumatu mohou být závislosti, adhd, různé poruchy, nemoci, deprese a úzkosti aj. Ale nemusí jít jen o dramatické události, ale situace, na které jsme byli sami, nikomu je neřekli anebo daná situace neměla řešení a my zažívali pocit bezmoci.

TRAUMA JAKO ZAMRZLÁ EMOCE V TĚLE

Při životě ohrožující události nebo jinak stresující situaci vždy nejdřív a velmi rychle nastupuje práce plazího mozku s nejzákladnějším instinktem v podobě aktivního útěku, útoku nebo ustrnutí. Pokud to není možné vykonat a do naší reakce předčasně vstoupí emoční nebo rozumová složka, tak se nemůže proces záchrany organismu zdárně ukončit. Vyplavené stresové hormony, které měly sloužit k aktivnímu jednání pak zůstávají jako nevyužitá energie v nervové soustavě. Potom může docházet k posttraumatickým syndromům jako jsou problémy se spánkem, úzkosti, přehnané emoční reakce nebo různé psychosomatické projevy.

V těchto případech je účinná práce s tělem pro dokončení fyziologických procesů a vybití nahromaděné energie, aby se nemusela traumatická událost stále znovu sehrávat. Obrácením pozornosti k tělesným symptomům, které volají po uvolnění od zadržovaného napětí a nalezením zdroje bezpečí, aby mohl člověk znovu zažít plné vtělení a ukotvení ve svém životě.

Následkem traumatu se vlivem obranného mechanismu často oddělí část naší duše. Této diagnostice, vyhledání a navrácení této exenciální podstaty se věnuji při šamanské cestě léčení.

Měj krásný den

Monika

Zaujal tě článek? Poděl se o něj s ostatními. Za jeho sdílení ti děkuji. ♡

Chceš probrat svůj životní příběh se mnou? Objednej se ke mně na Konzultaci.