CO DĚLAT, KDYŽ ŽIVOT KLADE PŘEKÁŽKY

Raději posloucháte? Audio článek najdete zde na mém YouTube kanálu ↓

Jsou chvíle, kdy se člověk dostane jakoby do slepé uličky. Má pocit, že nejde po své cestě, že je něco špatně. Přestane se cítit dobře a vlastně neví, kudy se vydat dál. Ale právě tento špatný pocit ze sebe a ze svého života je ten hlavní a důležitý ukazatel. Velmi jasně ukazuje, že tudy ne.

Bohužel se člověk někdy právě v této chvíli zastaví a vzdá to. Může se začít litovat nebo se zlobit na okolnosti. Ale jen nevidí, že se na jeho cestě pouze objevila překážka. Tato překážka tu není vždy proto, aby nás zastavila, ale abychom jí zdolali. Aby nám otevřela oči a ukázala něco důležitého, co nevidíme. Bývá výzvou k upravení myšlenkového vzorce, vyléčení z traumatické zkušenosti, upravení způsobu života nebo jen prověrkou našeho odhodlání. Nutí člověka k hlubšímu sebepoznání a hledání pravdy o sobě. Po jejím překonání se dostaví nejen další neocenitelná zkušenost, ale navíc k tomu ještě příliv nové energie a vůle posunout se dál.

Občas na člověka působí dvě protichůdné síly. Jedna nás volá na naši cestu a ta druhá nás zezadu brzdí. Je na nás, kterou poslechneme. Tou brzdou ovšem může být nějaké naše vlastní jádrové přesvědčení, o kterém zpravidla ani nevíme. Často působí podprahově. Buď jako vnitřní hlas nebo jen neslyšné nastavení mysli, či osobní postoj k sobě a ke světu.

Je nutné změnit naše vnitřní nastavení

Ve chvíli, kdy si to uvědomíme, změníme toto přesvědčení a učiníme nové rozhodnutí, se může život zase rozběhnout. A dokonce úplně změnit ze dne na den. Stačí si uvědomit, že nás něco brzdí a otevřít se nové skutečnosti, po které naše duše doopravdy touží. Může se to týkat vztahů, práce, zdraví, ale i jakékoliv další životní oblasti.

Je zbytečné a naivní čekat se založenýma rukama na zázrak. V takovou chvíli je potřeba udělat první krok. Až pak nám život podá ruku, jinak ne. Bez našeho prvního kroku, alespoň v podobě rozhodnutí, se nestane nic. Teprve potom může přijít nová příležitost a otevírají se další dveře. Život není pro slabochy, přežijí vždy ti silnější.

Jindy je zde taková překážka, kdy něco nejde, skutečně jednoduše proto, že tudy opravdu jít nemáme. Dveře zůstávají zavřené a špatný pocit, o kterém jsem psala na začátku, přetrvává. Člověk tvrdošíjně zůstává ve slepé uličce a umanutě tluče na dveře, kterými jít vážně nemá.

Je to případ od případu a je potřeba si vyvinout dovednost rozpoznat tyto náznaky od života. A pokud to přesto nevidíte, tak se ptejte lidí kolem sebe, jak vás vidí a jejich náhled na vaši situaci. Možná budete překvapeni, co vám řeknou. Někdy jsme v tomto zaslepení a nejsme schopni sami rozpoznat to, co ostatní u nás vidí zcela jasně a zřetelně.

Rozhodně ale nedoporučuji svůj momentální neutěšený stav přehlížet. Vyžaduje to upřímnost a zároveň laskavost vůči sobě. Po pravdě si uvědomit, že něco nefunguje a proč. Kdyby nic jiného, tak je dobré se na chvíli přestat snažit a dát si odstup od situace. Zastavit se, udělat si čas na promyšlení a být chvíli sám/a se sebou. Trochu poodstoupit a podívat se na svůj život z jiné perspektivy. Klást si otázky a čekat na odpovědi. Nespěchat, ale znovu si uvědomit, kam jdu, co bych si doopravdy přál/a a pak tomu umožnit, aby se to naplnilo.

Možná změníte směr a možná taky ne, ale vrátíte se do života víc uvolnění, klidní a hlavně rozhodnutí, co dělat dál.

Ale můžete být bez obav, protože nás to stejně vždy vede správným směrem a přivede tam, kam má. Jen si ignorací symptomů můžeme cestu zbytečně prodloužit nebo protrpět. Pokud tyto signály nejsou pochopeny hned, tak později zcela jistě, ale již pod tlakem.

Proto vždy dejte na svůj vnitřní pocit a všímejte si, jak vám je a jak se v dané situaci,

práci nebo vztahu cítíte, protože to je stále ten nejlepší lakmusový papírek na váš život.

A ještě jedna věc. Nezapomínejme na tělo. Někdy je to výzva zbavit se nezdravých a životu neprospěšných návyků. Upravit režim dne a zvolit celkově zdravější životní styl. Ve zdravém těle zdravý duch. Tělo unavené, plné toxinů nám znemožňuje prožívat život naplno. Má spoustu práce zbavovat se škodlivých látek a nemůže produkovat konstruktivní nápady a řešení situací. Tělo potřebuje výživné látky, odpočinek, kvalitní spánek, pohyb a pobyt venku na vzduchu a slunci. Vždy je co zlepšovat.

A hlavně mějte na paměti, že každá překážka nebo krize zde není za trest, ale je výzvou k pozitivní změně.

Monika

Zaujal tě článek? Poděl se o něj s ostatními. Za jeho sdílení ti děkuji. ♡

Chceš individuální podporu na své cestě? Objednej se ke mně na Konzultaci.